TITULNÍ PŘÍBĚH
Krevní plazma: surovina s léčivou silou
TITULNÍ PŘÍBĚH
Krevní plazma: surovina s léčivou silou
Redakční tým
Dokážeme vyléčit pacienty s covidem-19 pomocí protilátek z krevní plazmy dárců, kteří se z nemoci již zotavili? Na tuto otázku dosud neexistuje jednoznačná odpověď. Pro řadu dalších nemocí však složky plazmy prokazatelně představují nenahraditelné léčivé prostředky. Pro jejich zpracování jsou nezbytné "Gases for Life".
Když někdo prodělá infekční chorobu, jeho krevní plazma obsahuje protilátky proti příslušnému patogenu. Když jsou z plazmy izolovány, mohou v některých akutních případech pomoci dalším pacientům překonat stejné onemocnění. V tuto chvíli probíhá řada studií, které zkoumají, zda tomu tak je i v případě covid-19. Další složky plazmy jsou nedílnou součástí lékařského repertoáru již řadu let, jako například v případě autoimunitních onemocnění, hemofilie, krvácivých poruch nebo na jednotkách intenzivní péče.
Tato slámově žlutá tekutina tvoří něco přes polovinu lidské krve. Získává se tak, že se z krve odstraní červené a bílé krvinky a krevní destičky. Krevní plazma obsahuje hlavně vodu, sedm procent životně důležitých bílkovin, jako je albumin, fibrinogen a imunoglobuliny, a jedno procento dalších látek. Bílkoviny v plazmě jsou zásadní pro mnoho tělesných funkcí. Albumin pomáhá zachovávat rovnováhu tekutin v krvi a fibrinogen umožňuje proces koagulace. Imunoglobuliny, což je odborný název pro protilátky, spouštějí klíčové reakce imunitního systému. Významná ztráta krve, například v důsledku zranění při úrazu, a některé nemoci mohou vést k nedostatku plazmatických bílkovin v těle. V takových případech se jako kompenzace používají léčivé přípravky pocházející z plazmy. Tyto produkty v průmyslovém měřítku vyrábějí specializované firmy. Plazma, která v takovém případě slouží jako surovina, pochází od dárců plazmy. Proces darování je podobný jako u darování krve s tím rozdílem, že krvinky a krevní destičky jsou odděleny a vrátí se zpět dárci. Přípravky z plazmy se dělí do tří kategorií odpovídajících různým typům plazmatických bílkovin: imunoglobulin, albumin a fibrinogen.
Dusík pro sušení mrazem a inertizaci V rámci různých procesů používaných pro výrobu léčivých přípravků pocházejících z plazmy se používá dusík a oxid uhličitý. Pomocí sušení mrazem, které se také označuje jako lyofilizace, vzniká sušená plazma: nejprve se použije kapalný dusík, který plazmu hluboce zmrazí na teplotu -196 °C. Pak se provádí vakuové odpařování pro odstranění vody. Ve vakuu voda přechází rovnou z pevného do plynného skupenství, a to i při nízkých teplotách. Proto je tato metoda sušení mimořádně vhodná pro tepelně citlivé materiály, jako jsou krevní složky. Zachovává bílkoviny, které si tak ponechají své biochemické vlastnosti, stabilitu a molekulární strukturu. Další výhodou používání kapalného dusíku v chladicím okruhu je skutečnost, že je mnohem účinnější než běžná chladiva. Je šetrný k životnímu prostředí a zvyšuje efektivitu celého procesu. Podobně jako řada jiných produktů je i krevní plazma citlivá na kyslík. Oxidace nežádoucím způsobem ovlivňuje její klíčové složky a činí je nepoužitelnými. Plynný dusík se používá pro vytvoření inertní atmosféry v řadě procesních kroků, a zabraňuje tak nežádoucím chemickým reakcím. Tento plyn nahrazuje atmosférický kyslík, například v expanzním prostoru tlakových lahví, v nichž je uchovávána sušená plazma.
Odpadní vodu pocházející z čištění zařízení je možné bezpečně a úsporně neutralizovat procesem Neutrabox, který je šetrný k životnímu prostředí. V rámci této metody se používá oxid uhličitý.
Krevní plazma: Životodárná diverzita Krevní plazma tvoří přibližně 55 procent lidské krve. Zahrnuje 92 procent vody, sedm procent životně důležitých bílkovin, jako je albumin, fibrinogen a imunoglobuliny, a jedno procento dalších látek, jako jsou minerální soli, cukry, tuky, hormony a vitamíny. Plazma je rovněž odpovědná za přenos metabolitů v krvi směrem k „čisticím“ orgánům, jako jsou játra a ledviny. Složky plazmy zastávají životně důležité funkce:
- Imunoglobuliny (protilátky) zachytávají a zneškodňují viry a bakterie, které do těla proniknou. Albumin pomáhá přepravovat látky nerozpustné ve vodě a zabraňuje tomu, aby se voda dostala do mezibuněčných prostor. Fibrinogen hraje klíčovou roli při koagulaci.
- Ionty z minerálů, jako je sodík, draslík, vápník a chlor, mimo jiné regulují rovnováhu elektrolytu.
- Živiny (cukry, tuky) dodávají tělním buňkám energii.
- Hormony slouží jako signální látky a řídí důležité tělesné funkce.